Další nemoci

Babesióza

Původce

Babesie jsou parazitičtí prvoci, napadající červené krvinky teplokrevných živočichů, v nichž se dále množí. Je známo mnoho druhů, u lidí bývá nejčastěji prokázán druh B.divergens nebo B.microti, u psů jde většinou o druh B. canis. Babesióza doprovází lymeskou boreliózu. Známky infekce obvykle vznikají jeden až osm týdnů po kousnutí infekčním klíštěm.

Příznaky onemocnění

U 25 % případů u dospělých a 50 % případů u dětí je průběh nemoci asymptomatický nebo mírný s chřipkovými příznaky. V ostatních případech se projevuje nepravidelnými horečkami, zimnicí, bolestmi hlavy, celkovou letargií, bolestivostí a malátností. V těžkých případech může dojít k rozpadu napadených červených krvinek a následnému uvolnění krevního barviva, což se projeví jako dušnost, žluté zabarvení kůže a červené zbarvení moči. U jedinců se zdravou slezinou a dobrou imunitou často dochází k ústupu příznaků bez léčby. Pacienti bez sleziny jsou náchylnější k propuknutí nemoci a průběh infekce u nich často končí smrtí během pěti až osmi dnů od nástupu. Úmrtnost může být u infekce B. microti v 5-10 % hospitalizovaných pacientů, u B. divergens až 50 %.

U psů patří mezi hlavní příznaky slabost, anémie (chudokrevnost) v důsledku rozpadu červených krvinek, žluté zabarvení bělma a červeně zbarvená moč uvolněným krevním barvivem. Nejčastější příčinou smrti psů je selhání ledvin. Často je pozorováno i zvýšení tělesné teploty.

Léčba

Onemocnění je dobře léčitelné v případě, že nedojde k rozvoji závažných příznaků selhávání ledvin. Léky první volby jsou klindamycin a chinin, u psů je lékem volby imidocarb.

 

Bartonellóza

Původce

Bartonely jsou celosvětově rozšířené bakterie, v současné době je známo více než 20 druhů. Jsou to gramnegativní tyčky, fakultativně intracelulární. Většina bartonelóz patří mezi nemoci zvířat přenášené na člověka. Bartonella henselae, jako jeden z druhů bartonel, způsobuje nemoc z kočičího škrábnutí (catscratch disease – CSD).

Hlavním rezervoárem jsou kočky, bakterie jsou na tato zvířata přenášeny kočičími blechami. Nicméně studie provedená ve Franci v roce 2006 prokázala, že klíště rodu Ixodes ricinus je rovněž rovnocenným přenašečem Bartonella henselae a může hrát významnou roli v přenosu bartonel. Za možný je považován i přenos při sání blechy nebo klíštěte, zvažuje se přenos kontaktem poraněné pokožky s bleším trusem při mazlení s kočkou.

Příznaky onemocnění

Po uplynutí inkubační doby (3–10 dní) se v místě poranění objevuje jedna nebo více hnisavých trhlinek a po 1–7 týdnech dochází ke zduření regionální lymfatické uzliny. K systémovým příznakům patří bolesti hlavy, lehce zvýšená teplota (kolem 37°), slabost, malátnost, závratě, únava, bolest kloubů, svalů, zad a očí. Vzácně může mít toto onemocnění méně typické příznaky – zánět krčních mandlí nebo zánět spojivek. U dětí je popisováno zvětšení sleziny s horečkou a bolestmi břicha. Zejména u jedinců s narušenou imunitou může dojít k dalšímu šíření bakterií krví a postižení dalších orgánů – jater, sleziny, srdce, očí nebo mozku.

Léčba

K léčbě bartonelových infekcí jsou nutná antibiotika, nejčastěji se využívá kombinace doxycyklinu a aminoglykosidových antibiotik. Další možnosti jsou makrolidy, rifampicin nebo chinolová antibiotika. Monoterapie betalaktamovými antibiotiky obvykle selhává.

 

Ehrlichióza

Původce

Ehrlichióza neboli anaplazmóza je infekční nemoc přenášená ze zvířete na člověka, vyvolaná baktériemi rodu Ehrlichia, u nás kmenem Anaplasma (dříve Ehrlichia) phagophytophila. Je přenášena klíšťaty rodu Ixodes, Amblyoma, Dermacentor. Anaplasma se nachází uvnitř bílých krvinek v mikrokoloniích, které jsou pod mikroskopem dobře patrné.

Jedná se o nově rozpoznané onemocnění – dříve se myslelo, že je infekční pouze pro psy, a může se podobat některým formám Lymeské boreliózy. V ČR se vyskytuje jen velmi zřídka.

Příznaky onemocnění

Předpokládá se, že většina infekcí probíhá bezpříznakově nebo jen pod obrazem lehkého virového onemocnění. Pokud dojde k projevu onemocnění, začíná nejčastěji několik dní po přisátí klíštěte. Pacienta začne bolet hlava a necítí se dobře. To už by mělo vzbudit podezření na chorobu přenášenou klíšťaty. Nejčastěji jde o klíšťovou encefalitidu, ale někdy odhalí i jiné onemocnění. Pro ehrlichiózu je typický snížený počet bílých krvinek, což se zjistí krevními testy. K úporné bolesti hlavy se přidává i bolest svalů, stoupá teplota a vzniká horečka a zimnice s třesavkou. Někdy je přítomna i nevolnost a zvracení. V části případů se na kůži objeví i vyrážka, ale není to podmínkou. Někdy se může objevit zduření lymfatických (mízních) uzlin, mohou být lehce zvětšena játra.

Léčba

Pacienti s vážnějšími projevy nemoci mohou být hospitalizováni a léčeni v nemocničním zařízení a měli by být konzultováni se specialistou na infekční onemocnění. Pokud se objeví krvácivé projevy tak s hematologem. Podávají se antibiotika, nejčastěji doxycyklin a rifampicin. Dieta nebývá nijak omezena a omezení aktivity a klid na lůžku závisí na vážnosti onemocnění.

Zdroj: wikipedia.cz, wikiskripta.eu